Jak vyfotit nemovitost pomocí iPhonu

Rozdíl mezi fotkou nemovitosti, která vypadá amatérsky, a fotkou, která vypadá profesionálně, není v tom, jaký telefon máte. Je v pár drobnostech, které se dělají před tím, než vůbec stisknete spoušť — a o kterých se skoro nikde nepíše, protože je řeší jen lidi, kteří fotí nemovitosti denně.

V tomhle článku se podíváme na přípravu prostoru, na denní dobu, na výšku, ze které fotíte, a na jednu věc, kterou podceňuje úplně každý — čistotu čočky.

Staging: kolik přípravy dává smysl

Staging neznamená totéž pro prázdný byt, byt s nábytkem a luxusní vilu — a je dobré vědět, do které kategorie vaše nemovitost patří, než se do toho pustíte.

Než se ale bavíme o stylingu navíc, je potřeba říct jednu věc na rovinu: úklid se nesmí podceňovat, ať fotíte cokoliv. Sami jsme zažili příjezd na lokaci k realitnímu focení, kde byly v kuchyni ještě zbytky jídla a odpadky nevynesené od předešlého dne. Tohle jsou přesně ty detaily, které dělají celkový dojem — dbejte na to, aby bylo prostředí opravdu důkladně uklizené, ideálně i s umytými okny, a čím míň drobných věcí zůstane v záběru, tím lépe to nakonec vypadá.

Pokud je nemovitost prázdná, staging navíc řešit nemusíte — soustředíte se jen na důkladnou čistotu prostoru a světlo. Pokud se prodává nebo pronajímá s nábytkem, staging znamená hlavně upravit a sjednotit to, co už tam je: srovnat a vyčistit nábytek, sladit textil, vyžehlit povlečení a ručníky, pokud jsou hodně zmačkané, a odstranit věci, které tam podle vás na fotku nepatří.

U dražších nemovitostí — vil, prémiových bytů, staveb, kde se prodává hlavně pocit — se vyplatí jít o krok dál. Najmout si na pár hodin interiérového stylistu nebo designéra, který prostor doladí přímo pro focení, není zbytečný luxus. V praxi to znamená navézt dekorativní polštáře, připravit mísu s ovocem nebo jednoduché občerstvení, prostřít jídelní stůl jako k večeři, doplnit terasu nebo zahradu nábytkem s polštáři. Výsledkem je fotka, která nepůsobí jako inzerát, ale jako pozvánka — a u prémiových nemovitostí je přesně tohle to, co rozhoduje.

Shrnuto: čím dražší nemovitost, tím větší smysl dává investovat do stylingu prostoru navíc. Ale bez ohledu na rozpočet je poctivý úklid do posledního detailu základ, který nic nenahradí.

Denní doba a exteriér, na které se zapomíná

Krátce k jedné věci, která se snadno přehlédne: nefoťte místnost ve chvíli, kdy do ní svítí přímé slunce. Vytváří to přepálená místa a tvrdé stíny, které na fotce vypadají rušivě. Pokud to jde, počkejte, až slunce změní pozici, nebo světlo zatáhnutou záclonou rozptylte.

Pokud nemáte pevně danou denní dobu, kdy musíte fotit, a máte možnost nafotit prostor ve víc denních dobách, klidně toho využijte — pár záběrů navíc z jiné doby dne obvykle inzerátu jen prospěje.

A poslední věc, na kterou se často zapomíná: nezapomeňte vyfotit i exteriér, zahradu, případně venkovní posezení nebo balkón. U spousty nemovitostí je to první věc, která rozhoduje o tom, jestli se zájemce vůbec podívá dál.

Výška, ze které fotíte, rozhoduje víc, než si myslíte

Tohle je detail, který většina lidí vůbec neřeší, přitom má na výsledek překvapivě velký vliv: výška, ze které telefon při focení držíte.

Doporučená výška je přibližně v úrovni hrudníku (cca 120–130 cm od podlahy) — v Archiru ji používáme jako výchozí doporučení v aplikaci. Důvod je jednoduchý: fotíme jedním objektivem, ne dvěma očima. Náš mozek si prostor od přirozeného pohledu očí (tedy výš, cca 150–170 cm) automaticky doskládá a upraví, ale objektiv to neumí — fotka z výšky očí proto často působí zkresleně a míň přirozeně, než jak si prostor pamatujeme. Fotka z výšky hrudníku dává divákovi mnohem přirozenější, vyváženější pohled na místnost.

úhel z výšky očí — matoucí perspektiva

úhel z výšky hrudníku — doporučený standard

úhel z výšky poprsí / níž — prostor působí stlačeně

Výjimky samozřejmě existují — pokud chcete cíleně zdůraznit výšku stropů nebo velkorysost prostoru, dává někdy smysl jít s úhlem níž. Ale jako univerzální pravidlo pro naprostou většinu záběrů doporučujeme držet se výšky hrudníku a nejlépe si to sami porovnat na vlastní nemovitosti — rozdíl je vidět na první pohled.

Čistá čočka — nejmenší krok, který nejvíc podceňujeme

Tohle zní až příliš jednoduše na to, aby to stálo za samostatnou kapitolu, ale je to jedna z nejčastějších chyb, se kterou se setkáváme: špinavá čočka telefonu.

Telefon je většinu dne v kapse nebo v kabelce, a otisky prstů, prach nebo drobná mastnota na čočce se na displeji skoro nedají poznat pouhým okem. Na fotce se ale projeví jako závoj, šmouha nebo ztráta ostrosti — a člověk, který se dívá jen na náhled na displeji, si toho často nevšimne, dokud fotku nezvětší nebo nenahraje na inzerát.

Řešení je triviální: před každým focením otřete čočku telefonu (ne displej — čočku fotoaparátu na zadní straně) čistým kusem látky, klidně vlastním tričkem nebo rukávem. Archir na to uživatele upozorňuje automaticky před každým focením, ale je to návyk, který se vyplatí mít bez ohledu na to, jakou aplikací nebo telefonem fotíte.

Staging, výška focení a čistá čočka nejsou pokročilá fotografická technika — jsou to tři drobnosti, které zabere vyřešit pár minut, a přesto je většina lidí, kteří fotí nemovitost sami, vůbec neřeší. Právě tahle drobná péče navíc je většinou to, co dělá rozdíl mezi fotkou, která vypadá jako z mobilu, a fotkou, která vypadá profesionálně.

Líbí se vám tenhle typ článků? Sledujte nás na Instagramu nebo se přihlaste k odběru novinek — příště se podíváme na to, kolik fotek je pro inzerát skutečně dost a jak poznat, že vám v místnosti nesvítí špatné světlo.